Derby ValMez - VHK Vsetín: spravedlnost existuje

17. září 2011 byl den prvního valašského derby v nové sezóně. VHK Vsetín zajížděl k zápasu do Valašského Meziříčí. Statistiky z předchozích derby byly jednoznačné, 9:0 ve prospěch ValMezu. Pro Vsetín tak přišla další šance zlomit prokletí neúspěchu v zápasech s ValMezem a po dvou vítězstvích v přípravných zápasech konečně nad Bobry zvítězit.

Utkání začalo v 17:00. První třetina se nesla v duchu dobrého hokeje,v kterém měl Vsetín mírně navrch nad ValMezem. Vsetín měl více šancí a některé byly hodně nebezpečné, ale vše ztroskotalo na domácím brankáři Vlachynském. Na Vsetínské straně se do brány postavil od začátku zápasu letos poprvé Lukáš Plšek. Po první třetině svítil na ukazateli stav 0:0.

Ve druhé třetině se hra vyrovnala, hráči Valašského Meziříčí začali lépe bruslit, ale mimo přesilové hry způsobené ani ne tak hráči, jako spíš rozhodčím Jeřábkem, jehož metr byl nastavený zjevně ve prospěch domácího mužstva. Vsetín stále hrozil z nebezpečných šancí, bohužel první branku zápasu se vstřelit podařilo ValMezu. V přesilového hře se dostal k dorážce domácí Luděk Růčka, 1:0 pro Valašské Meziříčí. Ihned po buly se ujal puku domácí Miroslav Varga a poslal ho mezi betony Plška, 2:0. Na Vsetínské hráče to mělo opačný efekt než se dalo očekávat. A tak se podařilo Vsetínu zásluhou kapitána Daniela Vaňka snížit na  2:1. O chvíli později se dostal k puku v útočném pásmu Vsetína Zbyněk Spitzer a střelou na lapačku Vlachynského vyrovnal na 2:2. Za tohoto stavu se šlo do šaten.

Očekávání 3. třetiny bylo velké a všichni vsetínští fanoušci věděli, že snad dnes už by to mohlo vyjít. Vsetín nastoupil do třetí třetiny jako lepší celek a ValMez přehrával. Bobři hrozili jen z občasných protiútoků, ale otěže zápasu s rukou vsetínských se mu vzít nepodařilo. V 55. minutě zápasu se po závaru před Vlachynského brankou dostal k dorážce Martin Kubo a Vsetín se ujal vedení 2:3 a mohl odstartovat obrovskou radost nejen hráčů, ale i početné skupiny fanoušků Vsetína. O dvě minuty později se jako třetí v pořadí před Vlachynským dostal k puku Daniel Tesařík, obhodil domácího brankáře a poslal kulatý nesmysl do prázdné brány, 2:4 pro Vsetín. Následně byl vyloučen vsetínský hráč a aby toho nebylo málo, tak znovu zaúřadoval rozhodčí Jeřábek a poslal Vsetín do 3, za faul Fardy, který nebyl, což všichni přítomní mohou potvrdit. Bobři uzavřeli Vsetín v obranném pásmu a nakonec se jim podařilo snížit na 3:4. Do konce zápasu zbývalo něco přes minutu. Trenér Valašského Meziříčí odvolal brankáře a ValMez zkoušel hru v 6 proti 4. Vsetín se ubránil a oslavy mohly propuknout na plno.

Obrovská radost zaplavila početné vsetínské publikum, které po celý zápas neúnavně povzbuzovalo své miláčky na ledě. Děkovačka po zápase byla famózní. Lukáš Plšek dokázal skvěle zachytat a i díky němu se Vsetínu podařilo snížit sérii s Valašským Meziříčím na 1:9. Nádherný zápas s nádherným koncem, kdo chyběl může určitě litovat...

Vstup VHK do sezóny 2011/2012

Letní příprava hokejového VHK Vsetín probíhala od začátku srpna. V prvním utkání Vsetín dokázal porazit Zubr Přerov a předvedený výkon našich borců naznačil, že letos by konečně mohla sezóna stát za to. Vsetín dále v přípravě pokračoval v solidních výsledcích a výkonech s tím, že dokázal poprvé v historii od návratu do 2. národní ligy porazit v derby Bobry z Valašského Meziříčí. Na začátku září příprava skončila a Vsetín zůstal na domácím ledě nikým neporažen. Očekávání na novou sezónu bylo velké...

Přišla neděle 11. září a s ní i dlouho očekávaný začátek nové sezóny. VHK Vsetín měl doma přivítat celek z Frýdku Místku. V 17:30 utkání začalo. Vsetín začal vlažně a hra neodpovídala ani zdaleka úrovni v přípravných zápasech. Vypadalo to jako by hráči byli v křeči z toho, že hrají první ligový zápas. Po první třetině Vsetín vedl na Frýdkem 2:0, ale předvedená hra nebyla nic moc.

Pokud Vsetín v první třetině "nic moc" nepředvedl tak ve druhé třetině to byl děs. Hráčům přeskakovaly puky přes hokejku, 90 procent přihrávek bylo špatných a celková úroveň hokeje předváděného vsetínskými hráči klesala k bodu mrazu. Možná je to způsobeno tím, že Frýdek nepředváděl normální hru, ale takový "anti hokej" a vsetínští se tomu přizpůsobili a hráli prakticky to samé. Navíc se nepodařilo využít přesilovku 5 na 3 a Frýdek se dostal k otěžím zápasu. Po druhé třetině svítil na ukazateli stav 2:2 a publikum, které bylo před zápasem natěšené na hokej a jasné vítězství Vsetína vysokým poměrem, bylo značně zklamané až znechucené.

Do třetí třetiny Vsetín vstoupil naprosto odlišně, začal lépe bruslit, postupně se začaly dařit i nějaké akce a sebevědomí hráčů stoupalo. A když pak ujel frýdecké obraně domácí Slováček a dával na 3:2 dalo by se říct, že bylo o vítězi rozhodnuto. Frýdek ve třetí třetině neměl prakticky žádnou vážnější šanci, po gólu Slováčka se už k ničemu nedostal. Byl to naopak Vsetín, který díky Fero Zůbkovi zvýšil na 4:2 a rozhodl o třech bodech pro Vsetín z tohoto zápasu.

Po zápase si hráči i fanoušci vychutnali "Co vy zpíváte?" a šlo se domů. Každému ovšem bylo jasné, že s takovýmto výkonem, který naši borci předvedli by se s lepším soupeřem nepodařilo uhrát ani bod za remízu. A to nás v dalším zápase čekal Přerov...

Vltava tour 2011

Pět let uběhlo jako voda a my se znovu s kamarády ocitli ve Vyšším Brodě na břehu naší královské řeky Vltavy, aby jsme ji zdolali a dokázali si naši vodáckou krev. Začátek výletu byl naplánován na 20. srpna 2011, kdy právě nad Českou republikou panovaly pravé letní vedra po propršeném létě. Do Vyššího Brodu jsme se vypravili vlakem z Valašského Meziříčí. Úmornou devíti-hodinovou cestu jsme si zpestřili nejlepším českým mokem - pivem.

Ve Vyšším Brodě se vyplatí podívat do centra města, je zde velký Cisterciánský klášter a pořádají se zde různé muzejní výstavy. Na druhý den od příjezdu po převzetí lodí jsme se vydali na Vltavu. Vltava je pro vodáky u nás nejvíce vyhledávaná a lze zde potkat i spoustu cizinců např. Němce, Rakušany nebo Maďary. Kousek za Vyšším Brodem nás čekal první jez a jak se dalo očekávat, hned jsme se "udělali." Nicméně ve vedru, které panovalo přišlo osvěžení vhod. Na Vltavě potkáte okolo také spoustu bufetů a pojízdných drink-barů. První den na vodě byl zakončen v kempu za městem Rožmberk nad kterým se tyčí stejnojmenný hrad.

Úroveň kempů podél Vltavy je velice dobrá, většinou jsou zde kvalitní sprchy i sociální zařízení doplněné bufetem nebo kempovou hospodou s klasickými vodáckými dobrotami či pitím jako "vodníkovo semeno." Celou naši tour nám v kempech znepříjemňovaly tisíce vos, které jsou letos velice přemnožené. Jejich drzost v některých chvílích dosahovala nepředstavitelných mezí. Každý schytal nějaké to žihadlo. Další den nás čekalo přibližně 11 říčních kilometrů zakončených v kempu Branná. Tento kemp je jeden s nejkrásnějším prostředím ze všech na Vltavě. Nevýhodou je, že zde není žádný obchod s potravinami, jediný obchůdek byl bohužel na druhém břehu Vltavy, přes kterou jsme se museli přebrodit.

Další den byl cíl cesty v kempu Nové Spolí, který se nachází těsně před městem Český Krumlov. Na oběd jsme zastavili v kempu u Vikinga. Zde se vážně vyplatí zastavit a dát si něco k jídlu, porce velké a cena malá. Ve většině případů to bývá bohužel naopak. Kemp Nové Spolí je pouze vysečený a srovnaný kus břehu u Vltavy se záchody a sprchami. Jelikož panovalo neúnosné vedro tak jsme se bavili na břehu skákáním do vody z lana na stromě. Později jsme se vydali do Českého Krumlova na městskou policii vrátit peněženku, kterou nalezl kamarád v kempu u Vikinga. Projít se Českým Krumlovem je báječný zážitek, město velice připomíná naši matičku Prahu a z každého kouta dýchá trocha historie.

Ve středu nás čekala nejkrásnější část cesty, plavba skrz Krumlov a jeho jezy. Těžko říct co bylo zajímavější, jestli jen plavba přes město a obdivování staveb a domů po obou březích Vltavy nebo sjíždění jezů. Český Krumlov je nádherné město, ale z vody dostává ještě jiný rozměr než ze břehu. Pod hradem nás čekal největší jez na naší cestě. Aby jsme si patřičně užili ten zážitek, tak jsme jez pokořili dvakrát. Jeden pokus skončil fiaskem, při kterém posádka druhé lodi ztratila cenné zásoby piva (naštěstí se je později podařilo nalézt), ale i tak tenhle jez stál za to. Středeční plavba byla zakončena v tradičním kempu Zlatá Koruna.

Večer jsme se zabavili cestou na nedaleký hřbitov. V noci nás pak přepadla monstrózní bouřka s hromadou blesků, hromů, silným větrem ale skoro žádným deštěm. Ráno bylo znovu bez mráčku jako předešlé dny a z nás se pomalu, ale jistě stávaly grilované výpečky. Ze Zlaté Koruny nás čekal poslední 20 kilometrový úsek do kempu Poslední štace. Cestu nám zpříjemňovaly četné peřeje, kterých na Vltavě vodák moc nenajde, ale i tak je Vltava jedna z našich nejdivočejších řek. Poslední úsek se nesl ve znamení zranění, ztrát a nálezů a četného převracení lodí obou posádek. Nakonec vše dopadlo dobře a my dojeli zdárně do cíle. V kempu jsme museli počkat do dalšího dne, kdy jsme měli navrátit půjčené lodě a vybavení.

Ještě odpoledne jsme se vypravili vlakem do Českých Budějovic na krátký výlet, kde jsme jak jinak navštívili McDonald. Poslední noc na vodě jsme spali "pod širákem." V pátek si z Bisportu přijeli pro půjčené lodě a vybavení a my se vypravili na vlak z Boršova nad Vltavou zpět domů. Letošní Vltava tour se vydařila na sto deset procent, nezbývá než čekat, která že řeka nás čeká další rok. Tak teda "ahoj" zase za rok...